Narodil se v Nikósii na Kypru, ale ve Velkém Meziříčí je od svých sedmi let. Část jeho rodiny je po generace spojená s Olším nad Oslavou. Zde i vyrůstal, hrál fotbal a poznal spoustu lidí. K městu si vytvořil velmi silný vztah, který ho nakonec přivedl k rozhodnutí podílet se na jeho vedení.
Po maturitě na zdejším Gymnáziu vystudoval architekturu a urbanismus na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Půl roku také studoval v zahraničí na National University of Singapore.
Architektura ho naučila dívat se na věci v souvislostech a přemýšlet o tom, jak prostředí, které vytváříme, ovlivňuje životy lidí.
Od roku 2020 je starostou města. Jako architekt má přirozeně blízko k rozvoji města, architektuře a veřejnému prostoru. Starostování je dle jeho slov především o schopnosti spojit odborný pohled s každodenními potřebami lidí a dotahování věcí do konce. Role starosty spočívá i v udržení funkčního úřadu a především je to o tom být člověkem, který dokáže lidi spojovat. Za dobu jeho starostování se kromě zahájení řady velkých projektů podařilo uklidnit i situaci v místním zastupitelstvu, které jedná ve slušném a konstruktivním duchu.
Když se mu naskytne nějaký volný čas, věnuje ho především své rodině. Brzy bude trojnásobným otcem, takže je pro něj čím dál důležitější využívat každou chvíli, kdy může být se svými blízkými. Pokud se mu podaří najít další prostor, tak rád sedne na kolo, chodí na túry, zahraje si fotbal nebo si zajde zaboxovat.
Těší ho, když lidé používají zdravý rozum. Má rád šikovnost a houževnatost Velkomeziříčáků , přírodu Vysočiny a také Středomoří . Nemá rád závist a buranství a lidskou malost.
Málokdo o něm ví, že od mala nemá rád produkty ze zabíjačky.
„Za poslední roky jsme se pustili do řady velkých projektů – od rekonstrukce náměstí a knihovny, přes modernizaci škol, školek a rozvoj bydlení, až po proměnu veřejných prostranství nebo rekonstrukci zimního stadionu. Podařilo se nám také získat celý areál Svitu do majetku města, což považuji za jednu z největších příležitostí pro budoucí rozvoj Velkého Meziříčí. A stavíme sportovní halu, která městu dlouho chyběla.“